Rodělení | |||||||||||||||
Rodělení
Dinosauři se pro snadněší orientaci dělí na dva řády a několik podřádů. Ty dva řády jsou: plazopánví a ptakopánví
PlazopánvíDo plazopánvých patří dvě velké skupiny dinosaurů:
Sauropodi jsou největšími dinosaury (a tím i největšími suchozemskými živočichy) vůbec. Mohli dosáhnout délky přes 35 metrů a hmotnosti kolem 100 tun, takže jediným soupeřem by jim byl současný plejtvák obrovský. Do skupiny plazopánvých dinosaurů však patří i všichni dnešní ptáci, kteří se koncem jurského období vyvinuli z drobných masožravých dinosaurů. Mezi plazopánví spadájí dva podřády theropoda a sauropodomorpha. Do Theropody patří masožraví dinosauři.
•Dělíme je na: Coelurosaury (malé štíhlé), Ornithomimosaury (štíhlé pštrosí), Deinonychosaury (lehké s drápem), Segnosaury (s neobvyklou stavbou pánve) a Karnosaury (těžké velké).
A do podřádu Sauropodomorpha řadíme velké býložravé dinosaury
• Prosauropoda (primitivní středně velcí dlouhokrký býložravci) a Sauropoda (býložraví obrovští dlouhokrcí po čtyřech chodící dinosauři).
Ptakopánví
Ptakopánví dinosauři byli býložraví dinosauři, tvořící jednu ze dvou velkých vývojových skupin těchto nesmírně zajímavých tvorů. Byli úspěšnou skupinou býložravých živočichů a během křídy byli početnější než příslušníci druhé skupiny, dinosauři plazopánví. Pánev ptakopánvých skutečně připomíná pánev ptáků, podobně jako oni má i pánev ptakopánvých dva dopředu směřující výběžky stydké kosti. Jedná se o znak konvergentní evoluce, protože ptáci jsou ve skutečnosti potomky plazopánvých. Takto utvářená pánev poskytovala oporu břišní stěně a objemným střevům v břišní dutině. Všichni ptakopánví byli býložravci a dlouhá střeva potřebovali k trávení těžko stravitelné rostlinné potravy. Dalším znakem ptakopánvých je zobák krytý rohovinou. Část spodní čelisti, která podkládá zobák je tvořena kostí (os predentale) která se nevyskytuje u žádné jiné skupiny živočichů. Jen ti nejprimitivnější ptakopánví mají zuby i v přední části tlamy. Zuby v zadní části tlamy byly malé, rychle rostoucí a zakončené ploškami, které sloužili k rozmělňování rostlinného materiálu. K zamezení vypadávání potravy se vyvinuly lícní torby. Ptakopánví byli jedinými býložravými dinosaury, kteří dokázali potravu zpracovávat už v ústní dutině. Ptakopánví se často pohybovali po čtyřech, a to i bipední formy. Zdaleka nedosahovali velikosti sauropodů, proti dravcům se bránili pomocí pancířů nebo rohů. Mezi ptakopánvé patř široká škála býložravých dinosaurů. •Patřily tam tři skupiny (podřády): Ornithopodi (po dvou i po čtyřech chodící, často s výrůstky na hlavě), Pachycephalosauři (s tlustou lebkou), Stegosauři (s lopatkami na hřbetě a s bodci na ocase), Ceratopsidi (s kostěným límcem a rohy v bličeji), Ankylosauři (obrnění s kyjem na ocase).
|
|||||||||||||||
Vytvořeno službou WebSnadno.cz | Nahlásit protiprávní obsah! | Mapa stránek |